Když je oheň na střeše

Lidé by si měli sice svůj život užívat, ale rozhodně by neměli být zase až tak moc lehkovážní. Protože se každá lehkomyslnost může někdy teoreticky vymstít, a to má pak třeba i dost nepříjemné důsledky.

Vezměme si třeba ty, kdo si počínají se svými penězi podle hesla ‚po nás potopa‘. Sotva si tito něco vydělají, hned to utratí, a to třeba i za vyslovené hlouposti. A když jim pak už nezbydou peníze na něco skutečně důležitého? No tak za to nezaplatí. Vždyť on se svět přece kvůli něčemu takovému nezboří.

A svět se skutečně nezboří. Jenže někdo takový třeba vytlouká jenom pověstný klín klínem, a někdo se třeba ani neobtěžuje registrovat to, za co že by měl komu zaplatit. A tak vznikají dluhy, jež se pak navyšují o úroky, penále a další sankce, rostou a rostou, a nakonec přijde den, kdy se potento všechno, co se potentovat mohlo.

Člověk pak najednou stojí tváří v tvář hodně špatně vypadající budoucnosti. Protože je jasné, že ti, kdo nedostali zaplaceno, si to nenechají líbit a peníze si prostě nějak vymůžou, je-li kde brát. A tak se u dotyčného dlužníka, který už není schopen se se svými nahromaděnými závazky vypořádat, objeví exekutoři, kteří mu začnou zabavovat majetek s úmyslem tento rozprodat a zaplatit tím pohledávky věřitelů.

A tak může dlužníkovi hrozit třeba i ztráta střechy nad hlavou. I jeho nemovitost se přece dá zpeněžit. A jak aspoň tomu zabránit? Jak si uchránit aspoň nemovitost, kterou člověk nazývá domovem? https://www.psc.cz/cz/pardubicky-kraj/usti-nad-orlici/kraliky/pod-detskym-domovem/ ?

S tím může pomoci neúčelová hypotéka, kterou lze získat a použít třeba právě na oddlužení oné nemovitosti.

Je pochopitelné, že když už to dojde až takto daleko, je to nepříjemné, ‚bolí to‘. Ale aspoň něco se tu díky oné nebankovní pomoci zachránit dá. Člověk totiž takovou hypotékou vyplatí vše, co je potřeba, a když to pak časem vyrovná, může opět docela normálně žít. Což by jinak bez zabaveného majetku nešlo.